Vítejte na stránkách

Rozhovor s J. Moravcem, vrchním expertem peněžního oběhu
Vojtěch Wolf (Ekonom 20. 7. 2023 strana 18, rubrika Rozhovory)
Zatímco dnes má Česká národní banka ve svých rezervách necelých 20 tun zlata, v éře socialismu to bylo o 92 tun více. „Stát, který neměl směnitelnou měnu, potřeboval velké zásoby, a proto zlato nakupoval nejen na Západě, ale i v SSSR a Číně,“ říká hlavní metodik ochrany platidel ČNB Jaroslav Moravec.
Jedním ze zdrojů státního zlata byla za první republiky národní sbírka. Kolik lidé přispěli?

Na zlatý poklad se v rámci takzvané první sbírkové akce, jež vznikla zcela spontánně na konci roku 1918, od lidí sesbíralo kolem 270 kilogramů zlata. Pro představu na konci roku 1920 měl bankovní úřad asi 6,5 tuny zlata. V roce 1935 jsme pak měli asi 99,8 tuny, což bylo největší množství, které jsme za první republiky měli. Výsledek této sbírky tak představoval asi čtvrt procenta našich tehdejších zásob. Zajímavostí je, že se nejednalo jen o zlaté kovy, ale součástí sbírky na zlatý poklad byly i mince ze stříbra či jiných kovů, jako mědi, nebo papírové peníze. Tyto předměty se prodávaly a naopak se za získané finanční prostředky nakupovalo zlato v podobě slitků. Pokud šlo o šperky a klenoty s historickou hodnotou, tak za ty stát na účet Bankovního úřadu převedl peníze a daly se do muzeí. Pokud šlo o šperky horší kvality, tak ty se tavily na zlato.
Byla československá koruna směnitelná za zlato?
V roce 1919 si Československo zavedlo svou vlastní měnu. Na rozdíl ale od poslední rakousko-uherské koruny zavedené v roce 1892, jež byla měnou zlatého standardu, tedy měla být směnitelná za zlato, ta naše nebyla.
Takže jediným obdobím, kdy si Češi mohli směnit peníze u banky za zlato, bylo za dob Rakouska-Uherska?
Lze to tak říct. Ve skutečnosti však výměna bankovek za zlaté mince fungovala jen v nejbohatších státech světa, jako byly Spojené státy či Velká Británie. Rakousko-Uhersko nezavedlo zlatý standard v jeho nejčistší podobě. Jednalo se zde ve skutečnosti o takzvaný standard zlaté devizy, kdy si občan mohl vyměnit vlastní měnu za takzvané zlaté devizy, což byly papírové bankovky států, které měly právě nejčistší zlatý standard. Tedy v Rakousku-Uhersku nebylo možné přijít do Rakousko-Uherské banky, která bankovky vydávala, se stokorunovou bankovkou a chtít za ni zlatou minci, ale šlo ji vyměnit za dolary a za ty pak v USA dostat zlato.
Pokud koruna nebyla zlatou měnou, proč tedy stát shromažďoval tolik zlata?
Rašín zavedl korunu skutečně jako čistě papírovou měnu. Tehdejší vyspělý svět ale směřoval k obnovení zlatých měn. Bankovní úřad ministerstva financí, tedy předchůdce centrální banky, a později Národní banka Československá usilovaly o obnovení zlatého standardu, a proto si snažily vytvořit zlaté rezervy. Nikdy ale u nás klasický zlatý standard nezačal fakticky existovat. V roce 1929 byl přijat zákon, kterým se přijal modifikovaný zlatý standard, a to v podobě měny zlaté devizy, respektive také zlatého slitku. Centrální banka měla zvláštním předpisem upravit, kdy bude umožněna samotná směnitelnost. K tomu ale nikdy nedošlo, protože tento zákon vyšel doslova v předvečer světové hospodářské krize. Zlato tak bylo primárně určeno pro emisi peněz, tedy aby se jich do oběhu nedostalo neoprávněné množství.
Jak vůbec stát zlato získával, aby se dostal na 100 tun v roce 1935?
Jednak šlo o pozůstatek po centrální bance monarchie. To bylo asi 12 tun. Poté Bankovní úřad odkupoval zlato přímo od tuzemských dolů. V roce 1934 došlo k přeměně již zmíněných devizových bankovek – dolarů či liber – na zlato. V roce 1934 byla vyhlášena takzvaná povinná nabídka zlata Národní bance Československé. Až na výjimky v podobě držby šperků či numizmatických sbírek nemohlo obyvatelstvo držet fyzické zlato. Tím republika získala asi tři tuny. Nejdůležitějším zdrojem však byl ve 20. a 30. letech nákup zlata na volném trhu. Tím se získalo kolem 50 tun.
Využilo se zlato někdy k jinému účelu než k nákupu deviz?
Například ve 30. letech, kdy platil zákaz držby zlata a povinný nákup, byla centrální banka výhradním držitelem zlata, a tak ho nejen nakupovala, ale i prodávala například zubařům, klenotníkům či pro průmyslovou výrobu. Stejně tomu bylo v době socialismu.
Po Mnichovu zásoby českého zlata dramaticky klesly. Jak to, když většina byla ve Švýcarsku a ve Velké Británii?
Asi 88 tun zlata bylo skutečně v cizině. Tři dny pro vzniku protektorátu přišel do sídla centrální banky zástupce německé okupační správy a úředníky přinutil vydat příkaz k převodu zlata. Zároveň to ale bylo s příslibem, že zůstane účetně napsané na Národní banku pro Čechy a Moravu. To Němci celou válku dodrželi. Dokonce se s ním, i když dle potřeb Německé říše, obchodovalo, tedy někdy se prodávalo a někdy naopak kupovalo.
Jak to vypadalo se zásobami zlata po válce?
Bylo vyčísleno, že jsme kvůli Německu přišli o 41,6 tuny zlata. Vedle něho ale bylo ještě dalších asi 27 tun zlata, které bylo uloženo u Bank of England. Toto zlato chtěla okupační moc také převést na Říšskou banku, ale Bank of England tuto operaci zablokovala. V průběhu války bylo zlato použito exilovou vládou v Londýně pro krytí nákladů spojených s válkou. Po jejím skončení Britové vše vyúčtovali a část vrátili, ovšem v penězích. Československo tak přišlo nejen o zlato ve prospěch Německa, ale i Velké Británie. Fakticky tak v trezorech Národní banky zbyla jen necelá tuna zlata.
Povedlo se získat zlato, které Německo uloupilo?
Z celkového zlata, které Německo po Evropě uloupilo, se našla polovina. Takzvaná tripartitní komise přijala rozhodnutí, že se jednotlivé státy uspokojí poměrným způsobem. Z těch 41,6 tuny se nám přiznalo 24 tun zlata. V roce 1948 jsme získali šest tun a zbývajících 18 tun jsme měli obdržet ve splátkách. K tomu ale nedošlo, neboť po spuštění železné opony blokovaly návrat zlata vlády USA a Velké Británie. Ty si totiž nárokovaly finanční kompenzace za znárodnění a za poškození ekonomických zájmů svých občanů a firem. K dohodě nakonec došlo až v roce 1982, kdy jsme zaplatili USA náhradu 80 milionů dolarů a Velké Británii 24 milionů liber. Následně 18. února 1982 přistála na Ruzyni tři letadla s 18 tunami zlata na palubě.
Čím lze vysvětlit, že za socialismu zásoby zlata tolik vzrostly, když jsme měli dokonce historicky nejvíce asi 112 tun zlata?
Od poloviny 50. let až do konce 60. let naše zásoby masivně rostly. Již tehdy se dostaly na prvorepublikovou úroveň. Bohužel my ale o tomto období nemáme archivní záznamy a nevíme, na základě čeho rostlo. Ta dokumentace se ztratila. Jsou jen indicie, že se centrální banka smířila s tím, že zlato ze zahraničí nedostane, a stát, který neměl směnitelnou měnu, potřeboval velké zásoby, a proto zlato nakupoval nejen na Západě, ale i v SSSR a Číně.

Ministerstvo financí předkládá v souladu s kalendářem uveřejňovaných informací Čtvrtletní zprávu o řízení státního dluhu České republiky, prostřednictvím které je prezentován stav realizace operativního programu financování a plánu emisní činnosti ve vztahu k vyhlášeným strategickým cílům konkretizovaným ve Strategii financování a řízení státního dluhu České republiky na rok 2023, která byla uveřejněna dne 3. ledna 2023. Dále zahrnuje pravidelné čtvrtletní hodnocení primárních dealerů za období od druhého čtvrtletí roku 2022 do prvního čtvrtletí roku 2023.

Absolutní nominální korunová hodnota státního dluhu ke konci prvního čtvrtletí roku 2023 dosáhla úrovně 2 997,0 mld. Kč. Oproti konci roku 2022 se jedná o nárůst o 102,2 mld. Kč. V relativní vyjádření vůči HDP došlo k mezičtvrtletnímu nárůstu státního dluhu ze 42,6 % na 42,9 %, tedy o 0,3 p. b. Tato skutečnost je dána zejména prodejem státních dluhopisů se splatností nad jeden rok a státních pokladničních poukázek v průběhu prvního čtvrtletí roku 2023 za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.

V průběhu prvního čtvrtletí roku 2023 probíhala pravidelná emisní činnost státu ve standardním režimu, v rámci níž byly prodány korunové střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 141,0 mld. Kč. Dále došlo k prodeji státních pokladničních poukázek v celkové jmenovité hodnotě 94,6 mld. Kč a 2,0 mld. EUR.

Státní pokladniční poukázky denominované v jednotné evropské měně jsou zaknihované v centrální evidenci vedené Centrálním depozitářem cenných papírů, a.s. a jsou zároveň způsobilé v rámci úvěrových operací Eurosystému. Dne 18. ledna 2023 se uskutečnila pilotní americká aukce tříměsíčních státních pokladničních poukázek denominovaných v jednotné evropské měně, když při celkové poptávce ve výši téměř 3,5 mld. EUR byly prodány státní pokladniční poukázky v celkové jmenovité hodnotě 1,0 mld. EUR s průměrným výnosem 2,508 % p. a. Na tuto aukci navázalo v průběhu února vydání šestiměsíčních státních pokladničních poukázek rovněž v celkové jmenovité hodnotě 1,0 mld. EUR s průměrným výnosem 3,102 % p. a.

Ve středu 12.7 vyrostlo zlato o 26 dolarů. Nižší než očekávaná inflace, zveřejněná ve středu dopoledne, začala srážet očekávané výnosy na dlouhém konci dluhopisové křivky a spolu s růstem třicetiletých dluhopisů se i zlato posunulo z nižších 1900 a něco za unci k 1960. To vše v souvislosti s klesajícím dolarem.

Je vhodné poznamenat, že zlato DSI (denní nálada) ten den začala na pouhých 25 %. BPGDM (Gold Miners Bullish Percent Index) na 35,7 % (RSI na 2,5 %). Na trhu stále dochází k odlivům z ETF, nízké jsou futures pozice obchodníků. Globálně dochází k přesouvání zlata ze západu na východ, například Čína nakupuje oficiálně už osmý měsíc v řadě.

Mezitím Larry Fink z Blackrock, což je největší správce aktiv na světe, varuje, že zadlužení Spojených států se vymyká kontrole. Státní dluh ve Spojených státech přesahuje 32 bilionů dolarů. Úrokové platby z tohoto dluhu činily za posledních devět měsíců 652 miliard USD, což představuje 25% nárůst ve srovnání s minulým rokem a toto číslo bude v souvislosti s otáčením dluhopisů dále stoupat.

Jak tak poslouchám, co se honí hlavou naši vládě, že vlastně na důchody už není a dlouho nebude, že by jsme si měli začít spořit na penzi sami, jen nám nedokážou říci při této inflaci, kolik si tedy máme začít spořit, abychom na důchod něco měli.
Aby nám za celoživotní spoření v penězích zbylo alespoň na oslavu k odchodu do starobního důchodu.
Přemýšlejte …., zkuste to jinak.
Tak jak to řeší např., v Německu, Švýcarsku, a podobně
Prostě si spoří ve zlatě.
Podívejte se na tento odkaz https://sporeni-vezlate.cz/
Je to jednoduché, za všechny penízky co si pošlete na účet se nakoupí investiční zlaté slitky, neboli cihličky, uloží se do trezoru, ty neustále porostou na hodnotě…, tím to inflaci překonáte a pak v penzi začnete tyto naspořené zlaté cihličky postupně prodávat.
Neřešíte inflaci, ta je vám vlastně jedno.
Chytří lidé co to pochopili už začali s námi před 15 lety a teď se jen usmívají.
Spoří ve zlatě.

„Kromě příjmů z práce by si lidé měli budovat i příjmy z kapitálu. Neměli by proto utrácet vše, co vydělávají, a o své úspory by se měli pravidelně starat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Od vypuknutí koronavirové krize v České republice přibylo na účtech domácností 191,4 miliardy korun. O rostoucí úspory se lidé moc dobře nestarají. Většinou je nechávají na běžných či spořicích účtech. To je sice nejjednodušší způsob, jak se starat o úspory, ale je také nejméně efektivní. Většina běžných a spořicích produktů v bankách poskytuje zhodnocení blízké nule. Kvůli inflaci tak lidé přichází o reálnou hodnotu svých úspor.
Lidé, kteří chtějí, aby jejich peníze vydělávaly další peníze, by se měli začít zajímat o svět investic. V něm naleznou širokou škálu investičních produktů, které lze zvolit na míru dle přání investorů. Někteří lidé preferují nižší výnos a naprosté bezpečí pro své finanční prostředky. Jiní zas požadují vysoké výnosy a jsou ochotni podstoupit vyšší riziko. Někteří potřebují mít své peníze neustále k dispozici. Jiní zas ví, že následující roky nebudou muset na své úspory sáhnout.
Spoustu lidí taky pochopilo, že peníze můžou mít i v jiné formě, jako je zlato a drahé kovy. Zlato je tzv. přístav v horších časech, které taky mohou nastat. Peníze jednoduše směníte na zlatý kov nejlépe v investiční slitky, téměř je jedno od jakého výrobce, jen by měli být v ryzím stavu označené 999,9 Au. Tato ryzost je čistota kovu a říkáme jim 24 karátů. Tyto zlaté slitky musí být v režimu good delivery.
Tuto směnu vám profesionálně provede společnost Gold-invest, kdy garantují, že v případě směny zpět na peníze, Vám vymění za cenu dle aktuálního kurzu LBMA, cenu zlata naleznete na kurzech Kitco.com, nebo taky stránkách např. Kurzy.cz.
Názor pana Jaromíra Veselého ze společnosti Zlatá Rezerva s.r.o. je, že dobré vlastnit v jakékoliv podobě, kdy hodnota zlata drží zmiňovanou inflaci. Za posledních 10 let se zhodnotilo o 125%. Má ale i své úskalí, zlato nelze převádět s účtu na účet, musí se fyzicky s trezoru vybrat a vložit do jiného Vašeho trezoru, přitom to je pojistka proti heckerům, kdy se na Váš zlatý účet nedostanou. Důležité je, že máte své peníze kdykoli po ruce, bez omezení termínů a sankcí za předčasný výběr, nebo prodej svého zlatého pokladu. Na víc je zlato osvobozeno od DPH a ostatních daní a to ze zákona dle § 92 zákona 235/2004 Sb., přitom je směnitelné ve všech státech světa a to vždy za kurz který je daný v ten den, pro celý svět stejný.
Vaše spoření ve zlatě.

Každoroční vývoj mzdy.
Poslední data zaznamenané jsou z roku 2018, kdy čistá mzda se ustálila na 31.516 kč.
Ve 3. čtvrtletí 2018 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 31 516 Kč, což je o 2 458 Kč (8,5 %) více než ve stejném období roku 2017
Ve 2. čtvrtletí 2018 vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 8,5 %, reálně se ale zvýšila o 6,2 %.
Ve 2. čtvrtletí 2018 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda*) (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 31 851 Kč, což je o 2 515 Kč (8,6 %) více než ve stejném období roku 2017. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,3 %, reálně se tak mzda zvýšila o 6,2 %. Objem mezd vzrostl o 10,6 %, počet zaměstnanců o 1,9%.
Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve 2. čtvrtletí 2018 po očištění od sezónních vlivů 2,0 %.
Medián mezd (27 236 Kč) vzrostl proti stejnému období předchozího roku o 9,4 %, u mužů dosáhl 29 782 Kč, u žen byl 24 514 Kč. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 12 725 Kč a 51 576 Kč.
V 1. pololetí 2018 dosáhla průměrná mzda 31 062 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 2 450 Kč (8,6 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,1 %, reálně se mzda zvýšila o 6,4 %.
Zdroj: kurzy.cz